Nástroje

Základní nástroje zlepšování kvality pomáhají i v metodě DTC.

I když metoda DTC není primárně o zvyšování kvality, můžeme při její aplikaci využít několika nástrojů, které se využívají pro řízení kvality. Mezi sedm základních nástrojů zvyšování kvality, které vyvinul v průběhu padesátých a šedesátých let minulého století K. Išikawa a E. Deming patří: diagram příčin a následků (rybí kost), kontrolní tabulka, histogram, Paretův diagram (Paretova analýza), korelační diagram, vývojový diagram a regulační diagram. Tyto metody mají velkou výhodu ve své jednoduchosti a intuitivnosti.

Jedná se v podstatě o kvantitativní metody, které monitorují proces řízení, popisují ho a pomocí grafických technik napomáhají lepšímu pochopení všech částí, včetně realizace procesního přístupu. Podrobná identifikace a diagnostika znázorňuje objektivněji jednotlivá řešení a pomáhá při rozhodování jak nastavit efektivně fungování celého systému.

Diagram příčin a následků (fishbone diagram) řeší určení pravděpodobné příčiny problému. Je používán při brainstormingu, kde jsou hledány všechny možné zdroje problému. Hlavní problém tvoří hlavu rybí kosti a hlavní kosti vedoucí od páteře znázorňují možné příčiny. Tím ale nelze skončit, jednotlivé příčiny se rozpracují s otázkou „Proč se tak stalo?“ V závěru lze aplikovat bodové ohodnocení závažnosti jednotlivých příčin a zabývat se řešením dle vzniklého pořadí.

Kontrolní tabulka je vlastně formulář pro přehled dat. Do tabulky se zaznamenávají kvantitativní údaje a zpracovávají se na informace. Cílem je získat ucelený přehled o porovnatelných údajích. V tabulce zobrazujeme data, která jsou fakta (tzv. tvrdá data). Tabulka nám napomáhá k rozhodování na základě faktů.

Pro přehlednější zobrazení informací (např. z kontrolní tabulky) lze využít Histogram. Pomocí tvaru histogramu můžeme jednoduše sledovat průběh procesu, sledovat změny případně porovnávat mezi sebou více procesů.

Paretův diagram, je typ grafu, který je kombinací sloupcového a čárového grafu. Sloupce znázorňují četnost a jsou pro jednotlivé kategorie seřazeny dle velikosti. Čárový graf ukazuje kumulativní četnost dle kategorií a hodnotu aktuální kategorie. Kumulativní četnost je vyjádřena v procentech a ty jsou znázorněny na vertikální ose grafu.

Korelační diagram je bodový graf zobrazující dvě různé proměnné. Cílem, je nalézt vzájemný vztah mezi dvěma procesy a ukázat jak na sobě závisejí. Graf je množina mnoha bodů, mezi kterými hledáme míru korelace (korelační koeficient).

Vývojový diagram je grafické znázornění procesu. Diagram ukazuje procesy a jejich vzájemné vztahy. Každá dílčí operace má vlastní symbol a ty jsou navzájem propojeny pomocí orientovaných šipek.

Regulační diagram je graf, který se používá ke znázornění změn procesu v čase. Graf má označenu střední hodnotu, horní a dolní regulační mez dále mohou být vyznačeny i tzv. akční meze, které mohou být cílovým rozsahem nebo výstražné meze.  Graf ukazuje chování procesu z pohledu regulovatelnosti, předvídatelnosti, kontroly.